Ovesná buchta se švestkami na plech

Ovesné vločky u nás doma dlouho znamenaly jedinou věc: kaši, kterou nikdo nechtěl. Pak mi sousedka Marie ukázala buchtu, ve které nahradily část mouky, a od té doby mám v komoře vždycky sáček navíc.

Peču ji na konci srpna a v září, kdy jsou švestky na Zelňáku nejlevnější a nejsladší. Těsto je vláčné, o něco hutnější než piškot, a vločky v něm dávají takové příjemně zrnité kousnutí. Zrádná je na téhle buchtě jediná věc — vločky potřebují napít se dřív, než jdou do trouby. Když je nasypete suché, vytáhnou vláhu z těsta až v troubě a druhý den se buchta drolí.

Jemné, nebo velké vločky? Rozdíl je znát

Já používám jemné ovesné vločky, ty na kaši. Rozpadnou se do těsta skoro k nepoznání a buchta zůstane měkká. Velké vločky dávají výraznější strukturu a je v nich vidět, že se peklo z vloček — ale potřebují víc času i tekutiny, jinak zůstanou v těstě jako tvrdé lupínky.

Ať sáhnete po kterýchkoli, nechte je nabobtnat. Zalijte je mlékem a dejte je stranou aspoň na dvacet minut; velké vločky klidně na půl hodiny. Poznáte to hmatem — hmota zhoustne a lžíce v ní stojí. Tenhle krok se nedá uspěchat a je to jediný důvod, proč mi kdysi buchta vycházela suchá.

Půl kila vloček stojí v obchodě pár korun a nahradí polovinu mouky, takže tahle buchta patří mezi ty nejlevnější, co peču. Ostatně levné vaření pro rodinu je pro mě spíš zvyk než nutnost — a jednoduché recepty z ovesných vloček jsou v tom ohledu poklad. Zbylé vločky pak stejně padnou na ovesné sušenky s rozinkami.

Místo mléka používám nejradši podmáslí nebo zbytek zakysaného kefíru. S jedlou sodou se pak potkají dvě věci, které se mají rády, a těsto vyjede v troubě o poznání výš. Kdo doma mléčné výrobky nemá, může vločky zalít i obyčejnou vodou — buchta bude jen o kousek méně vláčná, ale povede se.

Švestky nakrájejte na půlky, ne na měsíčky

Na buchtu chci pravé podlouhlé švestky, které dozrávají koncem léta — pevné, tmavě modré, s bělavým ojíněním. Kulatá raná karlátka jsou vodnatá a po upečení z nich zbyde jen mokrý flek.

Léta jsem švestky krájela na čtvrtky a na měsíčky, protože to vypadalo hezky. Vypadalo, dokud se nezačaly péct. Čím víc řezů, tím víc šťávy, a ta se vsákne přímo do těsta. Půlka drží tvar, pustí míň a po upečení se krásně stáhne do sebe. Kladu je řezem nahoru a natěsno, protože se v troubě o pěkný kus zmenší.

Jedna pojistka navíc: než švestky naskládám, posypu těsto dvěma lžícemi ovesných vloček. Vsáknou to, co ovoce pustí, a spodek zůstane suchý. Stejný trik se strouhankou používám i u švestkového koláče s drobenkou na kynutém těstě, tam je ještě potřebnější.

Když švestky zrovna nemáte

Mimo sezonu beru mražené švestky rovnou z mrazáku, nikdy je předtím nerozmrazuju — jinak se rozteče všechno, včetně těsta. Jen je na plech kladu o něco řidčeji a přidávám pět minut pečení.

Nastrouhané jablko má jednu výhodu navíc: udrží těsto vláčné o den déle. Dvě větší jablka nastrouhejte nahrubo, lehce vymačkejte v dlani a vmíchejte je do těsta úplně nakonec. Cukru pak dávám o dvě lžíce méně.

V zimě dělám totéž těsto s povidly: rozetřu na něj tenkou vrstvu, jako když peču povidlový koláč, a posypu drcenými ořechy. Fungují i hrušky nakrájené na plátky nebo nastrouhané jablko vmíchané rovnou do těsta.

Varianty, které doma dělám

Jak recept uchovat

V uzavřené dóze na lince vydrží vláčná tři dny, do lednice ji nedávám — tam ovesné těsto rychle tvrdne. Když ji chcete uchovat déle, nakrájejte ji na čtverce a zamrazte; v mrazáku vydrží dva měsíce a rozmrazuje se za hodinu na talíři. Vlažná ze zapnuté trouby po pěti minutách na 150 °C chutná skoro jako čerstvá.

Časté otázky

Uložit

Uložte si recept

Přišpendlete si ho na Pinterest, ať ho příště najdete hned. Obrázek je připravený na svislou nástěnku.

Uložit na Pinterest